Trpiše do koše? Někteří fandové Slavie to chtějí. Příhoda v Liberci zapomněl, že dvakrát volal videosudímu

Jak přiznal i trenér sešívaných Jindřich Trpišovský, jeho bývalý klub Liberec byl U Nisy úvodních třicet minut lepším týmem, a Slavia byla ráda, že držela stav 0:0. Až v závěrečné čtvrthodince první půle se Pražané zlepšili a kdyby Hušbauer místo tyče trefil síť, vedli by 1:0. Po pauze sice kýžený gól dali, ale to stál zase Ngadeu v ofsajdu. A když nevyužili ani přesilovku po zbytečném Pulkrabově vyloučení, odjeli od Ještědu s dvoubodovou ztrátou.

Té se dočkali ještě za trenéra Jaroslava Šilhavého v Liberci i loni na jaře (1:1) při své cestě za titulem, ale tenkrát si vytvořili mnohem více šancí, hráli mnohem hezčí fotbal a o body přišli víceméně smolně. V neděli byla bezbranková remíza na hrbolatém mlatu vcelku zasloužená. I v oslabení totiž mohl liberecký náhradník Pilař rozhodnout o výhře Slovanu.

Slávistickým příznivcům dochází trpělivost
Přestože Trpišovský se sportovním ředitelem Jan Nezmarem v zimě svůj bývalý klub oslabili (odchody brankáře Koláře a Kúdely a celého realizačního týmu), porazit ho v klíčovém okamžiku nedokázali. Nový trenér sice stáhl plzeňský čtrnáctibodový náskok na polovinu, ovšem to jen díky tomu, že Viktorka poztrácela za prvních osm jarních kol celkem sedmnáct bodů! To je o bod víc než Šilhavého Slavia za celý podzim – za dvojnásobný počet šestnácti kol.

I proto volají v internetových diskuzích někteří fandové Slavie: „Trpiše do koše!“ Deset poztrácených bodů za devět kol, z toho šest s vyloženými outsidery typu Jihlavy a Zlína, je na ně moc. A hlavně, žádný slibovaný herní pokrok není zatím na týmu vidět. Naopak, v defenzivě, která byla slávistickou chloubou, vznikaly četné díry, jež se začaly zacelovat, až když tápající Trpišovský vrátil do sestavy hráče, které původně posílal na lavičku či dokonce úplně mimo tým (Jugas, Ngadeu, Flo).

A slibovaný útočný totální fotbal? Nevím, ale já vidím stále stejnou taktiku nakopávaných míčů na vysokého Milana Škodu. Ovšem s tím rozdílem, že v neděli hrál na hrotu místo nakřáplého kapitána červenobílých postavou menší Tecl.

I tak měla Slavia – už kvůli své závěrečné přesilovce – dotáhnout tento zápas do vítězného konce. Jenže ze hřiště museli kvůli zraněním odejít Hušbauer i Ngadeu, tedy dva hráči, kteří byli gólu nejblíže. Navíc se Slavia před nedělním duelem se Slováckem řádně vykartovala. Poměr žlutých karet byl 5:8, přitom zdivočelý Pulkrab viděl dvě.

Sudí nejspíš cítí, že Listkiewiczova komise skončí
Tady je třeba se zmínit o rozhodčím. Hlavního sudího Radka Příhody jsem si vždy vážil jako solitéra, který se od party oblíbenců firmy s názvem RB distancuje. Jenže i on zřejmě vytušil, že čas Listkiewiczovy komise se neúprosně chýlí ke konci a že tu nejspíš zase nastanou staré časy. Jinak by ten zápas pískal jinak. Třeba v závěru první půle nechal citlivě Hušbauerovi pálícímu do tyče výhodu, ale pak jaksi zapomněl na ostrý Folprechtův zákrok, který klidně mohl skončit druhou žlutou a vyloučením ještě před pauzou (Pulkraba za jeho nesmyslný zkrat ve druhém dějství vyloučit Příhoda bez pardonů musel).

A nastavení pouhých tří minutek? Ano, nedělní Slavia by asi nedala regulérní gól, ani kdyby se hrálo o patnáct minut víc, ale tohle byl výsměch. Už jsem zde několikrát zmínil knihu legendárního sekretáře pražských Bohemians Zdeňka Svobody „Fotbalová chobotnice“, v níž tento funkcionář detailně popisuje manýry mužů s píšťalkou. „Podle toho, o kolik minut rozhodčí zápas nastaví či nenastaví, jsem věděl, do jakého výsledku chce utkání dovést,“ tvrdil Svoboda.

Radek Příhoda nejspíš zapomněl, že se během utkání dvakrát radil s videorozhodčím (při Ngadeuově neuznaném gólu a při pádu Tecla po běžeckém souboji s Mikulou), to samo o sobě vydalo na tento nastavený čas. Dále se ve druhé půli odehrálo dlouhé Ngadeuovo ošetřování s jeho následným opuštěním hřiště, osm žlutých karet v období od 56. do 85. minuty, řada střídání a dalších četných prostojů. Sudí v anglické Premier League by nastavil dvojnásobnou porci minut, a to by v to nepočítal videoprostoje, které v Anglii nemají.

A oblíbenější psi už si zase užívají
Tak to vypadá, že silnější, lépe řečeno oblíbenější, psi si zase začali v Česku užívat. Jako by za daného stavu byla vyhlášena jakási tajná pohotovost. Už minulý týden si sparťanský kouč Hapal i kapitán Šural po zápase v Plzni (2:2) unisono stěžovali na nerovnoměrné nařizování standardních situací.

Než mě tu začnou plzeňští fanoušci tradičně spílat, nechť si odloží klapky z očí a podívají se ze záznamu pečlivě na prvních pětadvacet minut sobotního večerního duelu Brno – Plzeň (1:3). Dokud to bylo 0:0, hlavní rozhodčí Orel, podle svých kolegů údajně veliký vyznavač značky RB, rozhodoval tak, že brněnský veterán Jan Polák si mohl hlavu ukroutit. A reakce komentátorů ČT Sport byly rovněž výmluvné. Pak dal sobotní „hattrickář“, podceňovaný Aleš Čermák i za přispění špatné brněnské obrany své první dva slepené góly a nebylo co řešit – Viktoria Plzeň podruhé na jaře vyhrála.

Spartě pomohla jablonecká impotence
Sparta už v pátek také začala vítězit, porazila do té doby na jaře rovněž neporažený Jablonec 2:0. I když pozor, výsledek 1:0 v první půli dost klamal. Jablonečtí, velmi dobře připravení bývalým sparťanským trenérem Petrem Radou, za stavu 0:0 hodně kousali a kdyby opětovně jako předtím proti Olomouci (0:0) neumřeli na neproměňovaní šancí (Chramosta!), měli by Letenští mnohem větší starosti. Takhle poprvé na jaře Radovi svěřenci prohráli. Na Spartě se sice diskutovalo o tom, zda měla druhá branka Letenských platit, protože jí předcházela Šuralova ruka, ale ani kdyby gól nebyl uznán, Severočechům by to nestačilo.

Brno má na Julisce poslední šanci povstat z mrtvých
Ostatní výsledky (Karviná – Teplice 1:1, Mladá Boleslav – Zlín 0:1, Slovácko – Dukla 2:0, Bohemians 1905 – Jihlava 1:1) ještě více zdramatizovaly boj o záchranu, i když Zbrojovce už pomalu zvoní umíráček. Pokud se v pátek (18.00) nevzmuží na Julisce v souboji s Duklou, už se z toho nejspíš nedostane.

Vítejte v našem blogu, abyste dostali další novinky o fotbalove dresy komplet.

Premier League – Nejlepším hráčem letošní Premier League se stal Mohamed Salah. Nejlepším mladým hráčem je Leroy Sané

Bývalý hráč Chelsea po svém příchodu zpět do Anglie překvapil všechny. Rozhodně nikdo nečekal, že jeho návrat bude takto famózní. Mohamed Salah od začátku sezóny táhne Liverpool. Je jeho hlavní hvězdou. Zejména díky němu si Reds znovu s velkou pravděpodobností vybojují místo v TOP4 a také už jsou v semifinále Ligy mistrů.

Mohamed Salah už nastřílel 31 ligových gólů a kraluje tabulce střelců. Překonal několik rekordů. V boji o nejlepšího hráče Premier League zdolal z užší nominace Kevina De Bruyneho, Davida Silvu, Davida de Geu, Harryho Kanea a Leroye Saného.

Nejvíce v této sezóně vyčnívali Mohamed Salah a Kevin De Bruyne. Mezi těmito dvěma se také rozhodovalo. Kevin De Bruyne výrazně pomohl Manchesteru City k zisku mistrovského titulu.

Mohamed Salah v 46 soutěžních zápasech nashromáždil už neuvěřitelných 41 přesných zásahů. Pětadvacetiletý Egypťan přišel na Anfield z AS Řím v létě za 34 miliónů liber.

Salah je prvním hráčem Liverpoolu od roku 2014, kdy cenu získal Luis Suárez, který se stal nejlepším hráčem Premier League. Stal se také prvním hráčem v historii, jenž hned třikrát získal ocenění pro hráče měsíce (v listopadu, v únoru a v březnu). Byl také jediným hráčem Reds, který se dostal do ideální sestavy sezóny.

Nejlepším mladým hráčem této sezóny Premier League byl jmenován Leroy Sané z Manchesteru City. Ten byl i v užším šestičlenném výběru, ze kterého vzešel nejlepší hráč Premier League. Trochu překvapivě se nevešel do ideální sestavy této sezóny.

Vítejte v našem blogu, abyste dostali další novinky o fotbalove dresy komplet.

Loni o záchranu, letos o postup. Je to příjemná změna, říká třinecký Juřena

Klub z Třince je jednoznačně největším překvapením Fortuna národní ligy. Druhé místo se ztrátou jediného bodu na vedoucí Opavu by před sezónou tipoval jen málo kdo. Tým Jaroslava Nečka získal ze šestnácti zápasů třicet bodů a zamíchal postupovými kartami. „Samozřejmě každý z nás cítí, že hrajeme nahoře a jsme v jiné pozici, než kdybychom hráli někde dole. Avšak skutečně se o tom vůbec nebavíme a nějak to neřešíme,“ přemýšlí s nohama na zemi třinecký útočník Václav Juřena.
Loni o záchranu, letos o postup. Je to příjemná změna, říká třinecký Juřena
Po podzimu úžasné druhé místo, mohlo to být vůbec ještě lepší?
To asi ne, snad jen kdybychom lépe zvládli poslední utkání s Příbramí, tak jsme mohli být i první. Ale to je jen kdyby. Druhé místo je hezké.

Všechny jste překvapili, co bylo největším klíčem k podzimnímu úspěchu?
Hlavně to, jak se nám dařilo vyhrávat a vozit body z venku. Doma jsme pak dokázali udržet neporazitelnost. Díky tomu jsme teď druzí.

Dlouho jste se snažili postupovým řečem a spekulacím vyhnout, jak je to teď? Už si to dokážete přiznat?
Samozřejmě každý z nás cítí, že hrajeme nahoře a jsme v jiné pozici, než kdybychom hráli někde dole. Avšak skutečně se o tom vůbec nebavíme a nějak to neřešíme. Pořád budeme hrát tak, abychom získali co nejvíce bodů, a časem se pak uvidí.

Více informací o fotbalove dresy komplet, stačí navštívit www.fotbaloveonlineshop.com.